VŠ školné 2012

Školné je velké téma. Všechny ty diskuse o to, zdali ano či ne, jak se to dotýká akademických svobod, je-li vzdělání právo či ne a který chytrák či jeho opak něco řekl, neřekl, náznačil či popřel ...

Pro pořádek říkám, že jsem českým vysokým školstvím již před určitou dobou prošel, úspěšně, bezplatně, jako první "polistopadový" ročník. Vím, že srovnávat nesrovnatelné se nedá, takže nebudu argumentovat, zdali tehdy bylo vysoké školství lepší či horší, byla jiná doba a jiný výběr než je dnes. Zde hájím princip, a tedy předem beru výtku "tobě se to kecá, za tebe vše bylo zadarmo". No, nebylo, "jen" to bylo systémově jiné.

Ve zkratce, nejsem a priori proti školnému, jsem proti plošnému školnému. Ve článku se zabývám veřejnými vysokými školami, soukromé školy se mohou chovat jinak, dokud nepožadují od státu dotace. Proč ?

1. Plošné školné nemá smysl.

• Plošné školné má charakter daně za vzdělání. Pokud toto vláda zamýšlí, je to sice velmi diskutabilní, ale nemá smysl tuto daň pak balit do dalších líbívých frází.
• Fráze o vyšší motivaci studentů či vyšší kvalifikaci pedagogů zde rovněž troskotají. Zavedu-li plošnou daň na danou komoditu, pouze obecně zvýším její cenu, u dobrých i u špatných vysokých škol a snížím tím dostupnost vysokého školství. Neplatí, že studenti dostanou za školné lepší výuku, nemají totiž kam "utéct" ani kdyby se rozhodli hlasovat nohama. Rovněž panují-li úvahy, že se zavedením školného se sníží státní příspěvek vysokým školám, nejde o žádnou systémovou změnu

2. Má smysl stanovit tzv. zápisné

• Zápisné do ročníku či semestru by mělo mít symbolický význam deklarativní snahy studenta přinést určitou "oběť" na oltář vzdělání
• Z principu věci by se mělo jednat o částku na všech vysokých školách stejnou, dostatečně nízkou a plnící obdobnou regulační funkci jako zdravotní poplatek při návštěvě lékaře. Jeho výše je otázkou technickou či politickou a mělo bý zůstat na dané vysoké škole.

3. Má smysl stanovit tzv. selektivní školné

• Pokud si nějaká vysoká škola, fakulta či obor myslí z jakéhokoliv důvodu (prestiž, přetlak poptávky, respektovaní pedagogové), že jsou z určitého pohledu nadstandartem, mají právo si stanovit školné
• Studenti mají možnost "hlasovat nohama", tedy posoudit, zdali se jim to v kontexu jiných vysokých škol vyplatí či nikoliv
• Takto vybrané školné zůstává dané škole
• nad vznikem "kartelových dohod" by bděl například Úřad pro Ochranu Hospodářské Soutěže

4. Má smysl zavést tzv. negativní školné

• Stanovit tzv. nominální délku studia, velkoryse řekněme plus jeden semestr (5.5 roku u většiny, 6 let u daných technických oborů, 6.5 u medicíny), která je zdarma
• školné za semestry "navíc" by mělo mít charakter určitého "trestu za nezodpovědnost", tedy za léta, která nebyla studována řádně. Odložené studium, přerušení studia se nezapočítává, opakování ročníku ano
• Tato částka by měla být relativně vysoká, srovnatelná se školným na soukromých vysokých školách. Výše je opět věcí spíše politickou, zdali zůstane dané vysoké škole či státu je také technický problém.
• Při neúspěšném ukončení studia je otázkou politického rozhodnutí, jak a zdali by byla zpoplatněna doba studia, představit si lze mnoho scénářů

5. Problematika školného vs. více vysokých škol

• Studuje-li kdokoliv "nezodpovědně", uplatní se negativní školné formulkou celková doba studia minus nominální délka studia dokončeného typu vzdělání rovná se počet placených semestrů nezávisle na počtu studovaných vysokých škol.
• Paralelní či sekvenční studium více vysokých škol by nemělo být trestáno školným. Studium více vysokých škol či postgraduální studium není většinou samoúčelné a ti, kteří vystudují více vysokých škol většinou patří mezi vysoce uznávané odborníky. U postgraduálního studia má smysl zavést podobnou nominální délku (i když v logiky věci trochu jinak než u vysokoškolského studia) a možná udržet dosavadní věkový limit, kdy se mladý člověk tzv. připravuje a vzdělává. Pouze v případě nedokončení či přetáhnutí nominální délky studia je možné zavést negativní školné

6. Stát má právo zavést tzv. pragmatickou sankci

• pragmatická sankce má smysl v případech, kde se dá předpokládat vyšší než průměrné finanční ocenění po dosažení vzdělání tohoto typu (bez urážky mne napadají práva) nebo kde stát z nějakého důvodu dostatečně nekonkuruje při globálním trhu (opět bez urážky - lékaři, kteří odcházejí do zahraničí).
• Takto uvalená sankce by byla plošného charakteru na daný typ vzdělání a vybírat by ji měl stát buď ve formě školného, přistoupení k dluhu nebo právně závazným způsobem požadovat minimální počet let odpracovaných v oboru (pod hrozbou finanční sankce)
• Je otázkou technickou a politickou, zdali by tato pragmatická sankce měla odložený účinek či nikoliv a existovaly by studentské půjčky. Jsem si vědom toho, že je takovéto opatření velmi diskutabilní, nicméně je určitě legitimní otázkou, proč by stát měl u vysoce lukrativních či společensky prospěšných profesí podporovat studium toho, kdo v tomto oboru pracovat nechce či z ryze ekonomických důvodů přejde do zahraničí
• Pragmatická sankce by měla být motivující pro dodržení, tedy nikoliv jako umělá bariéra, proč daný obor nestudovat, ale jako pádný argument, proč nastavené podmínky dodržet. Domnívám se, že je to velký rozdíl.

Závěrem lze říci, že se jedná o teze, nikoliv o propracovaný návrh. Z hlediska určité studentské jistoty ty měly být konkrétní podmínky (poplatky či jejich výše) stanovovány s určitým předstihem a pro každý ročník by měly platnost ty podmínky, ke kterým se na počátku studia zavázal.

A co vy a školné ? :)